Konstelace, která změnila vše.
Jak jsem si konstelací přitáhla partnera pro život.
"Mám pocit, že v mém životě jsou pořád stejní chlapi. A ten "pravý" tady není, že na něj nemůžu dosáhnout." Frustrovaně vyprávím svému terapeutovi. Je mi čerstvých 24 a jsem nešťastná z mého posledního nepříjemně ukončeného vztahu. Podvedl mě… pak mě chtěl nazpět. Ale víte co, už toho mám dost! Jdu vyřešit to šílené téma v mém životě s názvem VZTAHY.
A jsem odhodlaná pokračovat, dokud nevytvořím vztah s mužem, který mě bude přijímat a milovat takovou jaká jsem, bez vět typu "Všechno dobrý, jen ty prsa by mohly být větší. A už moc nehubni, nebo se mi nebudeš líbit. A nemaluj se, když jdeš někam beze mě, pokud tam budou jiní muži."
Znáte, když už toho máte AŽ PO KRK?! Hurá. Proto jsem tady! Sedím na pohodlném křesle u muže, který mě již jednou provedl úžasnou konstelací, která byla za hranicí mého chápání. Když nevím co, tak jdu na KONSTELACE. To je jistota.
"Oukej, pojďme se na to podívat." Odpovídá mi terapeut ve chvíli, kdy jsem dovyprávěla svůj příběh, a začíná psát na papíry osoby, které následně postavíme do konstelace. Miluju, že tu mohu být sama a otevřít své vnitřní témata v soukromí. Dívat se do sebe mě začalo bavit ve chvíli, kdy jsem pochopila, jak moc můžu posunout svůj život dopředu, když se přestanu vyhýbat opravdovému seberozvoji. Navíc jsou konstelace technikou, která pomáhá věci pochopit nejen rozumově ale i emočně, což je velmi léčivé. A na to spousta jiných technik nedosáhne.
Jsem připravená čelit pravdě, ustát to, co se objeví a integrovat nové zkušenosti do praxe všedního života. Je to jako bych uvnitř sebe volala "ŽIVOTE, JSEM PŘIPRAVENÁ BÝT KONEČNĚ ŠŤASTNÁ S MUŽEM PO SVÉM BOKU!" Už žádný boj, odmítání a žadonění o lásku. Zasloužím si víc.
Nejdřív se objevuje a léčí vztah s mým otcem. A poté se objevují 2 typy mužů, které v životě kolem sebe mám. Jedni jsou takoví sukničkáři, kteří bohužel ví, jak na mě. Navalí do mě spoustu energie a pozornosti, což můj podvědomý program vyhodnotí jako "Bože, já ho miluju,.. ten je dokonalý!", a následně po tom, co ode mě získají, co chtěli, veškerou energii přestanou dávat. A já nechápu, co se stalo a kam se podělo jejich kouzlo.. Nejsou třeba ani tolik přitažliví, jak se mi zdálo.
Kde všude to je podobné malé holčičce, která žadoní o pozornost tatínka a jakmile ji dostane je v sedmém nebi? No jo, odhaleno proč se nechám těmito muži vždy polapit…
A ten druhý typ mužů? Docela v klidu, sebevědomí a vzdělaní muži, ale vždy o dost starší než já. Často však už i se svými manželkami a dětmi. Takže nic dostupného. (Vím, že pro některé by to dostupné bylo, ale já si vybírám muže, se kterým to nebude rozvodové drama. Ze zkušenosti už vím, že můžeme mít v životě cokoliv, co si vybereme, proto pro sebe volím nejsnadnější cestu.)
"Oh, tak teď už chápu, co se v mém životě děje ve vztazích. Cítím, že teď se může objevit ještě další muž v mém životě." Říkám směrem k terapeutovi a hledím přitom na podlahu, kde leží konstelační papíry. Uvnitř mě se točí spousta energií a pocitů, které si budou ještě nějakou dobu po dnešní konstelaci dosedat. Vím to. Čekám, co se bude dít dál.
Během té chvíle se na podlaze objevuje další papír – další muž. Můj terapeut se mě ptá, jestli se můžeme jít podívat na to, jaký je tento nový muž, který vstoupil do prostoru, tedy do mého života. Odpovídám, že ano a ve chvíli, kdy se tato postava objeví v místnosti, jsem šokována.
Hledím mu do tváře, do očí. Tyhle oči už přece tolik znám. Znám ten pohled, ale nechápu odkud. Úlevou začínám plakat, úlevou, že je tady. Že se objevil muž, se kterým cítím bezpečný prostor, přijetí už jen v jeho výrazu a postoji. Po chvíli se jdeme obejmout a já se konečně po tolika letech snahy, docílit tohoto ve vztahu, ocitám přesně tam, kde jsem chtěla být. Cítím ten pocit, sílu toho muže a klid. Ten klid je v něm i ve mně, i všude kolem nás. Tady není žádná bouře ani boj. ÚLEVA. Tělo se mi snad rozpustilo. Je úplně uvolněné. Díky bohu za ten pocit. Povedlo se to.
"Děkuji." Říkám nahlas a čekám, že tím bude konstelace ukončena.
Můj terapeut chce jít ale ještě trochu dál. "Pojď si zkusit, jaké to je, když vedle sebe žijete. A jaké to je, když se od sebe vzdálíte, třeba na služební cestu. Jak se cítíš?"
"Není tam žádná žárlivost," jsem překvapená, "jen důvěra a pořád ta stejná láska a propojenost." Je to něco, co vůbec neznám.. ale moc se mi to líbí. "Když vedle sebe žijeme, máme svobodu. Žijeme každý svůj život a vzájemně se podporujeme a propojujeme. Kdysi mě muži objímali spíš tak, že mě chtěli celou pro sebe. Necítila jsem se volná. S tímhle mužem je to jiné. Spíš mě jeho objetí podporuje než zahlcuje. Je to nádherné."
Vím, že je konec konstelací a já mám úsměv od ucha k uchu a životní energie v mém těle velmi stoupá. Mám pocit, že vybuchnu štěstím a radostí! Wow! Tohle byl zase neuvěřitelně zázračný zážitek!
O měsíc později:
"Musíš poznat Tomáše Kozmu. Vy si budete rozumnět!" slyším už potřetí tento víkend a obracím oči v sloup... pokračování v dalším příběhu již brzy zde na blogu